Brutík na houbách
7. 10. 2012
Článek ze dne 5.10.2009 11:28 DĚKUJEME PATTY ZA VESELÉ PŘÍBĚHY
Sobota 23.6.07, 13:30 - obloha modrá bez mráčků. S kusem papriky v ruce lezu pod gauč a slibuji Brutovi mnohé výhody za to, že konečně vyleze. Odpovědí je mi jen bouchání do plastové lahve, kterou tam ukrývá. Přicházejí dcery. Mlčky gauč odstrkují a bezcitně vytahují Bruta za ocas. "Půjdeme s pejskama na hříbky", uklidňuji Brutíka." "Pejsky máš přece rád, řekni, no řekni pusinko". " Neřekne", křičí dcera," jednou provždy, on nemluví". To dítě má za sebou 2 roky univerzety, prospěchový stípko bere a ničemu nerozumí. Cpu Brutíka do kšand a následně do batůžku. Vzteká se. Jdeme ven a proti nám se řítí manžel se svou smečkou čítající dva německé ovčáky.Brutík se pohledem na své chlupaté kamarády uklidňuje. Dcery s námi odmítají jít - prý bude pršet. Cha. Snad tomu rozumíme, ne ? 13:40 : " doufám, že nepotkáme nějaké psi", říká manžel při pohledu na své mazlíky.Jsou skvělí, ale rádi se perou. 13:41 : potkáváme psi.Majitel je naštěstí náš známý a naši psi ihned spacifikováni, ale to, když vaše zvířátko nadšeně vyhlíží jiné zvířátko, aby mu vyprášilo kožich, to prostě nevypadá dobře. Brutík vykukuje z batůžku a dobře se baví. Hřiby nikde, za to na nebi to vypadá podivně.Z toho nic nebude, šlapeme dál. 14:10 - průtrž mračen , bouřka. Jako praví znalci pobytu v přírodě se schováváme pod vysoký dub. Dub má shnilé větve, lezeme pod jasan.Brutíka v batůžku schovávám pod bundu.Brutík v teple a suchu spokojeně usíná. Psi jsou naštvaní. Teče jim do uší ( je to jejich chyba, nemají vyčumovat z pod jasanu)a pohledy vyčítají manželovi, že na ně nemá batůžky. 14:20 - slunce.Přemýšlíme, zda se vrátit domů. Psi jsou pro, Brutík spinká.Vyčítáme psům jejich změkčilost a vydáváme se do kopce.Nacházím pár hříbků. 14:50 - furt do kopce a rychle."Pojď," kříčí manžel, "kochat se můžeš jindy".Já jen dělám, že se kochám, ve skutečnosti lapu po dechu.Tempo je na mě moc ostré.Skáče na mě zablácený pes, aby mě povzbudil.Brutík spinká. 15:50 - v duchu používám výrazy, které normálně vůbec neznám.Jsme na hřebeni a je zase tma.Není kam se schovat.Přede mnou se najednou objeví díra plná vody.Chci se jí vyhnout."Pozor", zařve manžel, ve snaze mě varovat. já se leknu a padám do špinavé vody.Batůžek s fretkou stihnu zvvednout nad sebe.Brutík spinká. 16:15 - leje. Běžíme se schovat pod strom, ale leje i ze stromů. Manžel si vzpomíná, že jít na hříbky byl určitě můj nápad.Skáčou na mě oba zablácení a mokří psi, aby ukázali, že mě i tak mají pořád rádi.Smrdím jak zablácený, mokrý pes.Mám pocit, že ruce si budu muset oodepnout a vyvařit.Brutík spinká. 16:40 - pořád leje.Ztrácím hřiby, co jsme našli.Psi jsou cvičení - nacházejí ztracené hřiby. Psi už nemůžou a chtějí poponášet. Mají smůlu.Brutík spinká. 16:50 - paří slunko. Stále na hřebeni, není kam se schovat."Tady dupejte,"křičí manžel na mě a na psi, " jsou tady hadi". Ve svém stavu mohu maximálně hlasitě čvachtat. Skáčou na mě oba naši zablácení psi, aby mě podpořili. Brutík spinká. 17:00 - konečně v domácím lese nad našim dvorkem. Ujíždí mi to a kus cesty si zkracuji jízdou bahnem po zadku.Potichu jako myšky ( sousedi nemusejí vidět všechno) přebíháme domů,zanechávajíc na dvorku v kotcích dva absolutně zničené psi.Brutík spinká. 17:10 - Brutík vstává. Je nádherně odpočatý spánkem na čerstvém vzduchu a kouká na mě s výrazem: "tak co podnikneme, kam se de?" Beru ho na vodítko a jdeme se projít do lesa.Jejejej. Večer mi volá maminka."Co děláš celý den", ptá se, " proč si občas nevyjedete někam do přírody?"
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář